Kolikrát denně má člověk přijímat potravu? Tak tahle otázka  bývá předmětem sporů mezi těmi, kdo pro sebe hledají optimální způsob zdravého stravování. Notoricky známá poučka o pěti menších porcích zaznamenala odklon příznivců. Ti místo ní začali vyznávat uskromnění na tři klasická denní jídla – tedy snídani, oběd a večeři. Nebo začali praktikovat jedno velké několikachodové jídlo, které zasytí na celý den, případně poloviční půst, kdy se jí de facto neomezeně pouze do nebo od určité hodiny. Konzumentů přesnídávek a svačin tedy ubývá. Je na nich opravdu špatného? 

Hlavně nehladovět

Člověk by při úvahách o tom, kdy a co má jíst – což je mimochodem téma, jemuž v myšlenkách věnuje snad nejvíc času – neměl zapomínat, že jíme především proto, abychom žili. A i když život v civilizaci otupil naše  mnohé instinkty, na jeden se můžeme stále spolehnout. Je to pocit hladu. Nemyslíme tím stav, kdy nás tzv. honí mlsná nebo se nudíme a pokoušíme zahnat nečinnost jídlem, ale situaci, kdy při plném vytížení a zaneprázdnění cítíme intenzivní a téměř nepříjemnou představu něco sníst. A ta po chvilce nepřechází, ale naopak zesiluje. Potom je závazek vydržet do večeře nemístný a organismus jasně říká, že potřebuje alespoň malou svačinku. 

Hlad je sice nejlepší kuchař, ale pro mnoho lidí je takovým tyranem, že je lepší ho zahnat, jakmile se začne ozývat. Dokonce ani při hubnutí se nedoporučuje vydržet za každou cenu  dlouho bez jídla – tělo si stav vyloží jako horší časy a začne automaticky ukládat tuk. Jak se potom takový člověk na lékařské prohlídce diví, že se mu během jeho dietní kúry zvýšil obsah cholesterolu v krvi! 

Půst není pro každého 

Každý člověk je jiný, má nejen různé chutě, ale vyhovují mu odlišné způsoby stravování. Obecně samozřejmě platí, že občasný půst nebo polopůst (vynechávání jistých denních jídel) je skvělá očista pro tělo a duši a takový detox mají naordinovaná i různá světová náboženství. Ale aby byl funkční, musí přinášet plody. Někteří lidé si omezení příjmu potravy opravdu užívají, cítí se lépe, zvládnou více práce a drží si váhu.

Pro jiné je hladovění skutečným utrpením, jež deptá psychicky i fyzicky. Úplně scestné je odpírat si jídlo navzdory přání organismu a zároveň sportovat, posilovat nebo tvrdě fyzicky pracovat. V těchto případech je zdravá fitness svačina zcela na místě. Nemusí jít o nic velkého. De facto se jedná o doplnění energetického deficitu a připravení chuťových pohárků na vydatnější oběd či večeři. Odborníci vědí, co se nejlépe hodí pro tento typ občerstvení, pokud jde o dopolední, může obsahovat více sacharidů; odpoledne je lepší pokrm s dominujícími proteiny a vlákninou. 

Kvůli svačinám neztloustnete

Svačit neznamená se přejídat. Pokud z rozličných důvodů potřebujete živiny a energii dodávat během dne průběžně, nemusí to nutně znamenat, že toho nakonec sníte víc. O to lehčí můžete mít polední nebo podvečerní chod. Při využití služeb podniku, který zasílá jídlo na objednávku (krabičková dieta) si můžete být jisti, že celkový příjem bude korespondovat s vaším předpokládaným výdejem. 

Jak mohou potvrdit herci, kteří byli nuceni kvůli roli přibírat, rychlé navýšení tělesné váhy nemají na svědomí zdravé svačiny, ale nekontrolovaná zvýšená konzumace čehokoli. Člověk zasycený správnou svačinkou je proti takovým excesům chráněn a určitě nebude mít večer takový hlad, aby vyjedl celou ledničku. Ostatně – pokud využijete služeb externí kuchyně – vaše lednička bude hezky prázdná, tím pádem prostá pokušení. 

Jaký interval mezi jednotlivými denními jídly je vám příjemný? Jíte raději dopoledne nebo odpoledne? Cítíte rozdíl mezi pracovním a odpočinkovým dnem z hlediska pocitu hladu?